BARRANDIENSKÝ DEVON (lochkov, prag, ems, givet)

Barrandienský devon občasně navštěvujeme, zvláště st. lochkov, prag a zlíchov. Pár zajímavých nálezů se tudíž již sešlo, včetně ikonických trilobitů lochkovského a pražského souvrství, jako jsou Spiniscutellum umbelliferum a Odontochile hausmanni. Velmi silně máme ve sbírce zastoupenu brachiopodovou faunu, především z pražského souvrství (koněpruské vápence). Pravda, brachiopodů je v těchto vápencích celá řada (více než 500 druhů), ale věříme, že alespoň touto formou můžeme přispět se základním určením nálezů mnoha amatérským hledačům, kteří v okolí Koněpruských jeskyní o nějakou tu zkamenělinu ramenonožce zakopnou. 


Stratigrafické schéma barrandienského siluru. Podle Chlupáče, 2002 in Melichar, 2003.
Zdroj: https://geologie.vsb.cz/ 

Devon je útvarem paleozoika v nadloží siluru a v podloží karbonu. Časově je vymezen hranicí 416 ± 2,8 mil. let až 359,2 ± 2,5 mil. let. Spodní hranice je vedena na bázi graptolitové zóny Monograptus uniformis a mezinárodním stratotypem je odkryv u Klonku u Suchomast (usnesením 24. mezinárodního geologického kongresu v Montrealu 1972). Svrchní hranice je totožná s horní hranicí goniatitové zóny Wocklumeria (usnesení 26. MGK v Paříži 1980). Klasickou oblastí je hrabství Devonshire v Anglii, odkud byl poprvé popsán Murchisonem a Sedgwickem (1939). Obecně se devon dělí na tři oddělení - spodní, střední a svrchní. Pro bližší členění jsou klasickými oblastmi Rýnské břidličné pohoří a Barrandien. Ve starší literatuře je devon také nazýván Old Red podle červených a hnědých terrestrických sedimentů, známých z Velké Británie. Barrande devon dělil na etapy F a G, občas se mu v devonu nepřesným určením vyskytuje i etapa e1 a e2, které by měly náležet spíše svrchnímu siluru. Konkrétně se toto chybné stratigrafické určení vyskytuje u nálezů ze sedimentů od Zadní Kopaniny (e2), které ale dnes řadíme do zlíchovského souvrství, takže by to dle Barranda mělo nést označení g1 (předeterminoval Chlupáč, 1957) a z Karlštejna (e1), z dnešního pohledu jde o lochkovské souvrství (opět Ivo Chlupáč, 1959 a 1983).

Zdroj: I. Chlupáč; Barrandovy stratigrafické koncepce, paleontologické lokality a tradice - srovnání s dnešním stavem - Journal of the Czech Geological Society, 44/1 - 2 (1999)

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky